Recenze

Železnohorský region očima Jana Stejskala

Příběh ze Železných horJana Stejskala můžeme s klidným svědomím označit za regionálního východočeského spisovatele a v určitém smyslu i za patriota. O tom svědčí i jeho nová kniha Příběh ze Železných hor.

Kniha má vcelku jednoduchý příběh, jedná se o putování po městech a obcích železnohorského regionu, zarámované do zimní patálie Michala, dirigenta pěveckého sboru. Spadený strom, který se zničehonic před ním objeví na zaváté okresce, mu zabrání pokračovat na vystoupení, které má řídit. Koncert je ohrožen, jemu však nezbývá než čekat, zda mu někdo přijede na pomoc. To je nejlepší příležitost promítat si v hlavě vzpomínky na letní cestování za inspirací pro koncertní šňůru. A to tvoří jádro knihy, vlastní autorský záměr. 

Janu Stejskalovi jde zejména o seznámení čtenáře s Železnohorským regionem, jeho krásnou přírodou a s významnými osobnostmi, nějakým způsobem spojenými s hudbou. Autorova fascinace krajem je zřejmá a snaha o zdůraznění jeho významu je velmi sympatická. Železné hory samozřejmě nejsou prvoplánově zajímavé, nevynikají výškou ani dramatickým vzhledem, přesto v nich člověk najde mnoho míst, pro něž si je zamiluje.

Podobně je to i s již zmíněnými osobnostmi. V kraji nenajdeme velká města pyšnící se rušnými centry kulturního dění, jako jsou Praha, Brno nebo Olomouc. Jan Stejskal však dokazuje dvě věci – že i v malých městech může kvést kulturní život a že významní lidé mohou pocházet z nejrůznějších míst.

Čtenář musí ocenit práci, kterou autor věnoval shromažďování relevantních informací, některé jsou samozřejmě všeobecně známé, ale mnoho z nich by mohlo být pro většinu lidí novinkou.

Přestože má Příběh ze Železných hor formu beletrie, primárně jde o literaturu faktu či naučnou. Autor tuto skutečnost akcentuje i tím, že jména osobností, které chce svou knihou představit, zdůrazňuje tučným fontem, dále pak rejstříkem na konci textu. Každému jménu tam přiřadil krátký medailonek.

Aby vyvážil suchá data, zařadil Jan Stejskal do svého textu i motiv rodící se lásky mezi Michalem a sopranistkou sboru Ivankou. Tato žena je zároveň i Michalovým protihráčem v rozvíjení dialogu, což je velmi důležité, neboť nosným prvkem knihy jsou právě rozhovory mezi Michalem a Ivankou. V nich se čtenář dozvídá všechny informace, které chce autor čtenáři sdělit. Ano, záměrem je oživení formy, ale zároveň jde o postup poněkud riskantní, dokonce místy i zrádný. Dialog je pro spisovatele náročná disciplína, Jan Stejskal v něm občas používá slova, která by tyto postavy v reálu určitě nepoužily. Navíc není jednoduché odlišit specifické vyjadřování jednoho a druhého mluvčího. Postup, kdy důležité informace sděluje spisovatel v rozhovorech, má ještě jeden zádrhel – často se hovoří o věcech, které jsou očividné a v normálních situacích by nezazněly. Avšak není vyhnutí, děj je potřeba posunovat stále dopředu.

Seznamování s fakty zabalené do příběhu je oblíbeným formátem Jana Stejskala, jak se o tom můžeme přesvědčit třeba v knize Ztracený obraz (recenze zde), v níž se sice pohyboval pouze po Chrudimi, avšak dokázal přesvědčit čtenáře, že zajímavosti, jimž je nutno věnovat pozornost, lze nalézt i na malém, omezeném prostoru.

Příběh železných hor je zajímavým dílem, v němž Jan Stejskal dokázal do jednoduchého děje vložit mnoho informací o regionu, k němuž očividně cítí velkou náklonnost. Je dobře, že se o něm píše a že se mohou s jeho historií i současností seznámit nejen obyvatelé východočeského kraje. Kniha je doplněna množstvím ilustrací Aleny Šinkové, která se v nich zaměřila zejména na přírodní krásy Železných hor. Obrázky a text se velmi dobře doplňují a dohromady tvoří pozoruhodný celek.

malé logo OFTIS spol. s r. o., Příkopy 1438, 562 01 Ústí nad Orlicí, IČ 150 28 828, DIČ: CZ15028828 tel.: +420 465 52 10 52, 52 53 22, e-mail: oftis@oftis.cz
firma zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové značka: odd.C, vložka 440