Hlavně se z toho neposrat

Několikrát jsem se už na vlastní kůži přesvědčila, že i strašné a těžké situace v životě, kdy jste úplně na dně a máte pocit, že už nemůžete dál, že vás to převálcuje, vidíte s odstupem času jako to nejlepší, co se vám mohlo stát.

Potom dokážete nejen odpustit sobě a všem viníkům, ale ještě jim poděkujete za to, že to pro vás udělali, že vám dali tu tvrdou lekci. A v tu chvíli jste zvítězili sami nad sebou.

Jedna hezčí druhé

Pravda pravdoucí, kouzelnému věku pohádek časem odrůstáme, ale tvůrci televizních programů dobře vědí, proč na hlavní vysílací dobu zařazují pohádky. Před televizory usedají (samozřejmě nejen) senioři-pamětníci, kteří neradi propásnou pyšnou nebo šíleně smutnou princeznu, krále, který měl potíže se solí nebo s Golemem, Popelku v sedle bělouše nebo tři veterány…

Škola na kraji města

Nepříliš frekventované staré přísloví, že člověk si zvykne i na rakev, nesporně disponuje poněkud morbidním nádechem, ale zákonitě se vybavuje nad rozlehlým románem Jany Maternové-Burčíkové s názvem ŠKOLA NA KRAJI MĚSTA. Autorka na úvod dodává, že prostředí románu je realita, která běží souběžně s námi.

Ještě k stému výročí Československa

V závěru roku 2018 vydal Martin Šebela v OFTISU Ústí nad Orlicí knihu ČESKÁ TŘEBOVÁ A VELKÁ VÁLKA 1914–1918 s požehnáním JUDr. Martina Netolického, Ph. D., hejtmana Pardubického kraje, který k ní dokonce napsal krátký, ale výstižný úvod. Publikace má pevnou vazbu a 620 stránek, což je na naše poměry úctyhodné a jde o literaturu faktu.

Čertův most

Stejně jako Matouš Poříčský, autor úvodu publikace Radima Duška a Barbory Kundračíkové, jsem dosud neměl povědomí, že existuje skupina nadšenců z různých koutů české republiky, kterou spojuje nenápadná zřícenina lanšperského hradu. Obrazy Adolfa Lachmana jsem poprvé spatřil díky EPOPEJI LANŠPERSKÉHO ČERTOVA MOSTU, kterou v závěru roku 2017 vydal OFTIS v Ústí nad Orlicí jako svoji v pořadí již 525 publikaci. Útlá knížka má 96 stránek a patří k těm, co je lze vsunout do kapsy a mít ji při sobě, pokud se rozhodneme pátrat v místech, o kterých jsme si přečetli, a roznítilo to v nás zájem dozvědět se o dávných tajemstvích těchto míst víc.

Devátá knížka

Před několika lety jsem psal o pozoruhodné knížce, která představovala práce dětí ze Základní školy v Dlouhé Třebové a byla po zásluze oceněna 1. místem v soutěži literárních sborníků mimopražských škol, pravidelně je pořádá občanské sdružení ABECEDA. Pochopitelně vzbudila můj zájem a zákonitě jsem zapátral, proč tato knížka vznikla. Nebyla první a tak jsem si uvědomil, že na této škole půjde o jakousi tradici, které se tam nesporně fandí, a z textů, jež obsahovala, jsem následně pochopil, že dosud vydané knížky byly sestaveny učitelkami pro potěšení mladých autorů, jejich rodičů a blízkého okolí, což je samo o sobě ve dnešní uspěchané době záslužný a doslova pozoruhodný čin, zvláště když se v něm pokračuje.